Jak se jí ve výškových táborech a při výstupu

O tom, jak se jí v základních táborech, jsem už psala. Teď je na řadě stravování a stolování ve výškových táborech.

Jídlo ve výškových táborech:

Na naší předchozí sedmitisícovce Muztagh Ata jsme byli poprvé vybaveni cestovním jídlem Travellunch a musím říct, že tak dobře, jako tehdy, jsme si nikdy předtím na expedicích nepochutnali.  Travellunch má kromě výborné chuti i řadu dalších výhod. Jídlo stačí pouze zalít horkou vodou, nechat asi 10 minut odstát a je připraveno ke konzumaci. Nemálo se tím šetří plyn.  Kdo se nechce zabývat umýváním ešusu, nemusí. Jídlo se dá připravit přímo v sáčku, ve kterém je dodáváno.

Ke snídaním jsme nejčastěji jedli müsli s oříšky s kakaem (to byla pro nás naprostá jednička), müsli s pomerančem a müsli s rozinkami. Ovocem ani oříšky výrobce nešetří, takže se nikdo nemusí bát, že bude jíst samé vločky a jen při troše štěstí narazí na kousek ovoce.  Existují i míchaná vejce, která jsou výborným zpestřením. K tomuto jídlu je ale zapotřebí trošku oleje nebo sádla.   

Druhou variantou našich snídaní bývají polévky se suchary. Není to sice tak energeticky vydatné jídlo jako vločky, ale zase je to změna a ta je při tomto typu stravy důležitá.

Jako hlavní jídlo nabízí  Travellunch docela širokou škálu jídel, takže jsme si pochutnali na hovězím Stroganoff, myslivecké směsi, Hot – Pot – kuřecí m mase s nudlemi,  boloňských špagetách, čočce na slanině a bramborové kaši se šunkou a pórkem. Nedá se ani říct, které jídlo bylo lepší a které horší, protože všechna byla vynikající.

Ovšem nejen Travellunchem je člověk živ. Pár dní se dá také docela slušně vydržet také na obyčejné instantní bramborové kaši se špekem a uzeným sýrem.  Viz. video

Jídlo během výstupu

Energetické tyčinky, oříšky a sušené ovoce tvoří základ jídla, které jíme během výstupu. Osvědčily se rovněž energetické gely. Pro rychlé dodání cukrů a tím pádem energie používáme například gely od mX3 extreme. Ovšem dlouhodobě se na takovém jídle vydržet nedá. To asi potvrdí každý horolezec nebo i třeba člověk, který se zabývá chozením dálkových treků. S  blížícím se koncem se situace vždy opakuje. Člověk začne snít o mase, hranolkách, zeleninových salátech a českém chlebu. Trochu bílkovin lze sice dodat sušeným masem, ale i to se brzo přejí.

Pak už je většinou těžké si na čemkoliv pochutnat. Na Muztagh Atě jsme například v posledních dnech našeho pobytu vyměnili energetickou tyčinku za úplně obyčejnou čínskou polévku a oblizovali jsme se až za ušima.

Pití během výstupu a ve výškových táborech:

Čaj ovocný, čaj černý, čaj zelený, čaje smíchané dohromady – zkrátka čaj, čaj, čaj. Čaj v termosce, čaje plný ešus po příchodu ke stanu, čaj pořád a všude. Kupodivu se nám nepřepil. Občas jsme ho zaměnili za rozpustné magnézium a regenerační nápoje.  Ovšem po českém pivu dušička mnohokrát zatouží.

Příště: Základní pravidla hromadného stolování, aneb Kdo zavádá, ne…re